Vše o pěstování mrkve!

Teprve v 17. století se v Holandsku objevila oranžová mrkev, odkud se rozšířila do celého světa. Oranžové odrůdy díky obsahu betakarotenu a výborné chuti velmi rychle vytlačily ostatní formy. V Evropě a v Americe se jiná, než oranžová mrkev nepěstovala. Čína a Japonsko si stále udržují oblibu žlutých a červených mrkví, na trzích na Středním východě najdete běžně mrkev fialovou.
sklizeň mrkve

Zdraví se ukrývá v barvách

Oranžová mrkev se stala jednou z nejběžnějších, ale i nejpopulárnějších zelenin v západním světě. Je ceněna hlavně pro obsah betakarotenu a provitaminu A. Dále je bohatým zdrojem vitamínu B, C a E, lehce přijatelného vápníku, pektinů a vlákniny. Barevné odrůdy, které se začínají znovu rozšiřovat, se od oranžové liší hlavně obsahem rostlinných pigmentů. Většina těchto látek, stejně jako betakaroten, jsou antioxidanty, které pomáhají kontrolovat a odstraňovat volné radikály z našeho organismu.
mrkev v zemi
Mrkev je jedna z mála zelenin, která je výživnější víc vařená než jako syrová. Silné buněčné stěny kořenů totiž neumožní tělu využít ze surové více než 25 % dostupného betakarotenu. Po uvaření a servírování s jídlem, které obsahuje tuk, je naše tělo schopné přeměnit až 50 % betakarotenu na vitamin A. Také obsah antioxidantů v tepelně upravené mrkvi je stabilizovaný a nedochází k jejich rozkladu. Přijatelnou formu betakaroténu nabízí tělu i mrkvový džus.

Rady, jak získat lepší úrodu

– Sytější barvu mrkve podpoří, pokud ji budete pěstovat v lehkých písčitých půdách s vyšším obsahem humusu. Těžké a vápenaté půdy a nadbytek vláhy snižují intenzitu vybarvení.
– Mrkev za časného setí má v posledních letech problém s pochmurnatkou mrkvovou (Psila rosae). Je to "moucha" dlouhá kolem 5 mm. Larvy vyhlodávají v kořenech nepravidelné chodbičky. Pokud vysejete karotky koncem května, nebudete mít problém s červivostí kořenů. Dospělci tohoto škůdce totiž létají a kladou vajíčka nejpozději do poloviny května.
– V těžších půdách bývá problém s nežádoucím rozvětvování a narušením kořenů mrkve. Stačí, když se kořenová špička dostane na nepropustného podloží nebo do půdní vrstvy s nedostatkem kyslíku.

Ohodnoťte příspěvek